Už po úvodním vhazování předvedl minelu za svou brankou Kovář, když našel pouze hokejku soupeře, Smith ale zaváhání využít nedokázal. První sparťanskou akci zapsali obránci Kempný s Miklišem, ale druhý jmenovaný nepropálil třinecký blok. Nakonec jsme se přeci jen mohli brzy radovat! Chlapík objel třineckou branku, čímž dokázal Kacetla dokonale zaskočit, a nakonec kotouč do branky dokázal dotlačit Jakub Krejčík, jak posvětil i videorozhodčí.

Oceláři po našem prvním úderu zabrali, další velká šance ale přišla znovu z naší strany. Poté co Buchtele objel branku, tak hledal v prostoru před Kacetlem ještě Harpera, jeho hokejku ale o centimetry minul. Tuto akci následovala první přesilovka v utkání, bohužel na straně soupeře. A Oceláři trestali. Hudáček poslal z levého kruhu milimetrově přesnou střílenou přihrávku do brankoviště, kde puk usměrnil za záda Kováře Adam Helewka.

Do konce první části jsme ještě viděli další velké sparťanské příležitosti. Nejprve se mezi kruhy ocitl sám Chlapík, Kacetl ale jeho zakončení dokázal skvěle vystihnout. Překvapivým nahozením se pak prezentoval Mikliš a Kacetl měl velké problémy, jelikož střelu vůbec neviděl, na poslední chvíli ale dokázal kotouč odklidit. Úvodní třetinu uzavřel velkou šancí v přesilovce Chlapík, jehož pokus ještě zkoušel dorážet Horák, ovšem neúspěšně, a tak se šlo do kabin za nerozhodného stavu.

Druhá třetina pro nás nemohla začít lépe! Začali jsme ji dohrávkou přesilovky, ve které se na modré napřáhl Jakub Krejčík, jenž propálil vše, co mu stálo v cestě. Oceláře jsme i nadále přehrávali, což dokazoval také pro nás jednoznačný počet střel na branku, náš rozlet ale přibrzdilo vyloučení Horáka. Druhou přesilovku Ocelářů jsme ale bránili o poznání lépe.

Skóre pro nás mohlo být ještě veselejší. Chlapík si sjel až do mezikruží, dokázal ale najít pouze Kacetlovu vyrážečku. Ojedinělá šance se v našem obrovském tlaku naskytla třineckým po nepřesnosti Mikliše, Cienciala ale z pravého kruhu Kováře neprostřelil.

Náš tlak gradoval při další přesilovce, kdy jsme ostřelovali Kacetla ze všech možných pozic, ovšem Kempného tečované nahození, ani Sobotkova prudká střela nedoletěly až do sítě. Největší šance Třince ve druhé třetině pak přišla těsně před sirénou. Menší zámek přetavil Voženílek nakonec až ve střelu, která trefila levou tyčku Kovářovy branky.

Start do třetího dějství byl z naší stran defenzivnější. Na Kováře pálil Marinčin a po něm také Nestrašil, jehož pokus ještě tečoval Voženílek, Kovář si ale připsal úspěšné zásahy. Oceláři se ale dokázali prosadit, náš tým ovšem správně sáhl po trenérské výzvě a po dlouhém zkoumání u videa rozhodčí gól Třince pro předchozí zásah vysokou holí odvolali.

Iniciativa se poté přesunula na naší stranu a obrovské příležitosti měli Horák a vzápětí také Chlapík. Horáka dokázal dobře najít Kempný, první jmenovaný ale nedokázal dostat puk za ležícího Kacetla. Chlapík pak nedokázal využít toho, že byl před Kacetlem úplně sám a branku minul. Osamocen byl před Kovářem ale také na druhé straně Voženílek, na poslední chvíli ale dokázal situaci dobruslit a obětavým blokem zastavit Harper.

Festival šancí na obou stranách pokračoval a samostatnými průniky, Roman ani po něm Kousal nedokázali vyzrát na brankáře. Opět sám na levém kruhu se po výborném pasu Vrány ocitl Marinčin, jeho dělovku ale Kovář dokázal betonem zastavit. Při závěrečném třineckém tlaku předvedl dobrou práci na obranné modré Chlapík, čímž se dostal do dalšího samostatného úniku, ani tentokrát ho ale nevyřešil úspěšně. Dvě minuty před koncem zápasu při nás ale přišel velký problém. Mozík usedl na trestnou lavici za podrážení a náš tým čekalo oslabení šest na čtyři. A v tom bohužel Oceláři dokázali utkání srovnat. Hudáček našel před brankou Marka Daňa, kterému se podařilo usměrnit kotouč za Kováře a poslat zápas do prodloužení.

Prodloužení začali lépe Oceláři, kteří trávili první minuty převážně v útočném pásmu. Daňův pokus zneškodňoval Kovář vyrážečkou. Namále jsme vzápětí měli při třineckém přečíslení dva na jednoho, do kterého se dostali Hrehorčák a Šenkeřík, jemuž gól sebral vynikajícím přesunem Kovář. Při Kovářovi ale stála při další třinecké akci i nějaká ta dávka štěstí, když jej už vleže nedokázal Šenkeřík překonat. Třinečtí svůj tlak stupňovali. Jen centimetry pak dělily po dalším dlouhém zámku od postupového gólu Voženílkovu dorážku.

Ojedinělý výpad směrem do útočného pásma předvedl Forman, jeho střela z pravého kruhu ale trefila Kacetla jen do ramene. Z ničeho nic se pak jedinečná šance na rozhodnutí zápasu otevřela při samostatném úniku Buchtelemu, nepovedené zakončení ale Kacetl dokázal betonem vyrazit. Konec prvního prodloužení nám přinesl hned několik chyb na obou stranách, po kterých přišlo několik zakončení, oba brankáři ale zůstali v nastavení stoprocentní.

Start druhého prodloužení nám přinesl vyrovnanou hru. První střelu si připsal Irving, první větší šance šla ale na vrub třineckému Čachovi, od konce sezony nás ale zachránil výborný Kovář. Na druhé straně ale přišla další obrovská šance a tutovka, kterou spálil Řepík. Sparťanský kapitán v přečíslení dva na jednoho střílel na odkrytou branku, Kacetl ale zázračně ještě stihl vytasit svou vyrážečku. Další akce patřila sparťanskému Lajunenovi, Kacetl ale jeho střelu dokázal vyrazit. Zápas mohl doznat svého konce už po několikáté, tentokrát se skvělou kombinací prezentovali sparťané, pas Moravčíka ale trestuhodně nezakončil do poloodkryté branky Kousal. Konec druhého prodloužení žádnou další výraznější šanci nepřinesl, a tak ani tato část nerozhodla o druhém finalistovi.

Třetí prodloužení mělo opatrnější start. Na obou stranách si brankáři připsali několik zákroků, nikoli však žádný vážný. A protože prvních pět minut nenabídlo gól, utkání získalo status nejdelšího utkání ve sparťanské historii. První šanci na ukončení zápasu jsme měli ve třetím nastavení my, když po střele od modré poskakoval puk v brankovišti, Najman si ale nedokázal kotouč potřebně srovnat. Rozhodnout nedokázal ani bombou z pravého kruhu Řepík, následně ani z dorážky Irving. Žádná další velká šance už nepřišla, a tak ani toto nastavení o vítězi nerozhodlo.

Čtvrté prodloužení ale přineslo rychlý konec. Unavenost všech hráčů na ledě se výrazněji projevila na naší straně, když po chybě v rohu pásma dostal kotouč před odkrytou branku Miloš Roman, jenž se nemohl mýlit a poslal Oceláře do finále. Náš tým tak končí v konečném účtování na třetí příčce.