První zápas finálové série mezi pražskými „S“ začal před zaplněnou Sazka Arénou v opatrném duchu. Slavia velmi aktivně forčekovala a bránila svoji modrou čáru, což zpočátku činilo sparťanům problémy. První větší šanci měl v 6. minutě Vlasák, jenž pálil z dorážky těsně mimo. Sparta poprvé výrazněji zahrozila při přesilovce v 7. minutě. První gól finále přišel v čase 9:37. To se puk dostal trochu náhodně k Hruškovi, jenž vypálil z otočky švihem a kotouč propadl Břízovi pod ramenem - 1:0. Slavia se ale z vedení neradovala dlouho, přesně minutu a šest sekund. Vykoukal od modré čáry jen lehce nahodil puk a mladík Langhammer přesně tečoval za Fraňkova záda - 1:1. Těsně před první sirénou se krásnou individuální akcí ve vlastním oslabení prezentoval Sup, Bříza však jeho pokud zneškodnil držadlem hole.

Druhá třetina nabídla oproti první daleko více vzrušující hru, přibylo také šancí. Ve 24. minutě šel po Ptáčkově chybě sám na Břízu Vlasák, Bříza si ale včas lehl a Vlasák ho nepřehodil. Vzápětí na druhé straně málem Marek protlačil puk k pravé tyčce Fraňkovy brány. Od poloviny zápasu začali slávisté Spartu přehrávat a Petr Bříza byl rozhodně nejvytíženějším hráčem na ledě. Ve výhodné pozici zakončoval Duda, veterán z Holešovic svůj tým ale opět podržel. Skvrnou na pohledné a tvrdé hře byl snad jen zásah Josefa Beránka, jenž za faul loktem dostal desetiminutový osobní trest. Branka padla v prostřední části jediná, a to v čase 33:17. Sobotka obral mezi kruhy o puk Stehlíka, zamíchal s pukem a vymetl šibenici Břízovy branky - 2:1. V závěru třetiny ještě zahrozil Bednář, jenž objížděl branku, sparťanský brankář se ale stihl skokem přemístit.

O druhé přestávce bylo asi v kabině Sparty pořádně dusno, protože do třetí třetiny nastoupili sparťané jako vyměnění a slávistická převaha byla tu tam. V 50. minutě našel Hanzlík při přesilovce ideálně Marka, Franěk ale čaroval. V obrovské šanci se ocitl i Špaňhel hned vzápětí, ani on ale nesupěl. Vysoké tempo hry vyvrcholilo v čase 55:15. Bednář poslal mezi dvěma obránci puk přesně na hůl Vlasáka, a ten se trefil k tyčce do Břízova protipohybu - 3:1. Časomíra ukrojila jen čtrnáct vteřin a červené světlo opět svítilo. Tentokrát ovšem za zády Petra Fraňka. K Netíkovi se odrazil od jedné z bruslí v brankoviště skákavý kotouč a Netík ho pohotově vrátil do branky - 3:2. To však nebylo vše. Uplynulo pouze dalších 59 sekund a bylo vyrovnáno! Graňákovu rozehrávku po mantinelu sparťané vystihli, kotouč se dostal k Tonovi, a ten přesnou ranou mezi Fraňkovy betony potvrdil pověst kanonýra - 3:3! Do konce třetí třetiny se již nic nestalo, a tak na řadu přišlo desetiminutové prodloužení.

V nastavené desetiminutovce se žádná taktická bitva nekonala – hrál se otevřený hokej a oba soupeři mohli rozhodnout. Akci dva na jednoho zakončoval Tomica, na druhé straně mohl slavit Kratěna. V obou případech se blýskli brankáři, kteří si ze zápasu udělali two-men-show. Rozhodnout tedy musely až samostatné nájezdy…

Začal ostrostřelec Vlasák, ale minul. Neproměnil ani Straka na druhé straně. Stav 0:0 trval i po druhé sérii, ve které jeli Bednář a Marek. Nejinak tomu bylo i po sérii s pořadovým číslem tři. Prorok poslal pod Břízou puk jen těsně mimo tyče, Hlinka trefil Fraňka do lapačky. Diváky rozjásal až Sobotka, když zamířil přesně nad vyrážečku. Ton odpověděl precizně provedeným blafákem do bekhendu a vyrovnal. Rozhodnutí měl na holi následně Kratěna. Ten nezklamal, překonal Fraňka a poslal Spartu do vedení 1:0 ve finálové sérii.