Kdo na tribuny vítkovické arény dorazil s drobným zpožděním, o nic zásadního nepřišel. Oba týmy se v prvních šesti minutách téměř k ničemu nedostaly, za zmínku stály snad jen neúspěšné střely Marka Kaluse a Filipa Chlapíka, které oba brankáři dobře viděli. V čase 6:14 už se solidně zaplněné tribuny radovaly poprvé, a to po povedené akci Rastislava Deje, jenž zakončil svůj průnik do pásma povedenou střelou do protějšího růžku branky.

Gól hru oživil, odpovědět mohl Michal Řepík, ale na Matěje Machovského nevyzrál. Na druhé straně pálilo v krátkém sledu trio Roberts Bukarts, Marek Kalus a Dominik Lakatoš, ale Josef Kořenář byl proti dobré pasáži domácích úspěšný. Tři minuty po své první kapitulaci měl navíc o důvod k radosti navíc, když Filip Chlapík dostal do strany pobídku od Ondřeje Najmana a povedenou střelou nad vyrážečku dokázal stav utkání vyrovnat.

Ve zbytku třetiny se v zajímavé pozici ocitl Petr Fridrich, ale přestřelil. Střeleckou převahu jsme však měli my, přesto se jednalo o pokusy, které Matěje Machovského výrazně neohrozily. Úvodní dějství jsme navíc dohrávali minutu a půl proti oslabenému soupeři, jenže Vítkovičtí nám dobrou defenzivní prací nedovolili žádné nebezpečné zakončení.

Přenesený trest nám ovšem pomohl nastartovat tlak v úvodu druhé části, kdy Michal Řepík pobídl z druhé vlny najíždějícího Michala Kempného a jeho rána strhla vedení na naší stranu! Domácí následně ožili Valentin Claireaux se svou střelou neuspěl, ale Josef Kořenář musel se svými parťáky čelit přesilové hře Ostravanů. Až na ránu Marcela Barinky však neměl příliš těžkou práci.

V dalších minutách jsme měli herně navrch, několikrát udělali rozruch kolem Matěje Machovského, ale Krejčíkova rána ani Sihvonenův pokus změnu skóre nepřinesly, ačkoliv byly gólu nejblíže. Za polovinou třetiny však fauloval Rastislav Dej, naše mužstvo zavřelo soupeře kolem jeho branky a povedená střela tahem v podání Vladimíra Sobotky znamenala čtvrtý zásah!

Naše střelecká i herní převaha však nepolevila. Matěj Machovský musel předvést několik povedených zákroků, a přestože dělal maximum, kapituloval ještě jednou. Minutu před koncem zavřeli sparťané Vítkovice kolem jejich branky, načež nastřelený kotouč Filipa Chlapíka i díky dobře clonícímu Romanu Horákovi a drobné teči bránícího hráče zapadl do horní části branky.

Do třetí třetiny domácí sáhli po výměně gólmanů a Lukáš Klimeš se podobně jako jeho parťák nenudil. Několikrát ho prověřil Michal Řepík, zajímavá byla také střela Ondřeje Najmana, zatímco na druhé straně neuspěli Dominik Lakatoš nebo Tomáš Vondráček. Naše mužstvo i nadále kontrolovalo poctivě získaný náskok, hra plynula a vše nasvědčovalo tomu, že víkendový trip dopadne na jedničku.

Za polovinou dějství však fauloval Vladimír Sobotka, čímž dal domácím naději. Jejich tlak ovšem více než sedm tisíc diváků nerozradostnil, protože když už bylo potřeba, Josef Kořenář byl na místě. Domácí tribuny ožily dvě minuty před koncem, kdy se do sebe u mantinelu pustili Dominik Lakatoš s Petrem Hauserem a jejich bitka poslala oba aktéry do sprch.

I nadále jsme mířili za zaslouženou výhrou, na které nic nezměnila ani povedená teč Petra Fridricha 55 vteřin před koncem, která pouze upravila naše vítězství. To orámovala ještě hromadná strkanice se závěrečnou sirénou, po níž jsme mohli balit a vrátit se z moravského víkendu domů do Prahy se šesti body.